|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Analýza vnějších ekonomických vztahů EU a zemí CARICOM
Krejčí, Martin
Diplomová práce se zabývá problematikou týkající se partnerství Evropské unie a zemí Karibského společenství. Přesněji řečeno, podrobuje analýze dílčí nástroj rozvojové spolupráce Unie v podobě Dohody o ekonomickém partnerství, která představuje novou formu úpravy vzájemných ekonomických vztahů, postavených již na bázi reciprocity ve srovnání s předešlými úmluvami. Tato dohoda může být vnímána jako strategie ekonomického růstu a následného rozvoje zemí karibského regionu skrze podporu obchodních a investičních toků mezi těmito regionálními aktéry. Práce nabízí rozbor a následnou komparaci vybraných ekonomických ukazatelů, kterými je sledována účinnost této dohody v praxi proti období bez její existence.
|
|
|
Vnější vztahy Katalánska: cesta k nezávislosti?
Körtingová, Gabriela ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vnějšími vztahy Katalánska a jejich rolí ve snaze získat nezávislost. Výzkum se zaměřuje zejména na strategie a instituce utvářené autonomní vládou Katalánska po roce 1978, skrze které se toto autonomní společenství snaží dostat ideu samostatnosti na mezinárodní úroveň a získat pro ni podporu. Cílem práce je dokázat, že zahraniční vztahy sehrávají důležitou roli ve snaze Katalánska propagovat nezávislost, a přispět ke znalosti tématu v českém prostředí. V práci se objevuje rozbor katalánských vnějších vztahů od přijetí nové demokratické ústavy Španělska roku 1978, a to se zaměřením jak na vývojové trendy a instituce spojené s těmito vztahy, tak na poslání a strategické cíle vytyčené v jejich rámci. První dvě části práce jsou odděleny chronologickým mezníkem, rokem 2006, a pojednávají o vývoji katalánských vnějších vztahů. Třetí část pak představuje krátkou analýzu postoje Evropské unie a španělské centrální vlády k problematice vedení katalánské paradiplomacie. Zkoumá se přitom, jakým způsobem jednotlivé legislativní změny a političtí představitelé napomohli tomu, že Katalánsko začalo používat své vnější vztahy jako metodu propagování nezávislosti. V závěru práce jsou zhodnoceny představené hypotézy týkající se původní orientace vnějších vztahů, postupného...
|
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě: Studie č. 3.082
Pecháček, Štěpán
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.
Plný text:  PDF
|
|
|
Společná obchodní politika Evropské unie a její vztah k Rusku
Zavadilová, Michaela ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice společné obchodní politiky Evropské unie a obchodním vztahům Evropské unie a Ruska. Práce popisuje zásady, principy a smysl společné obchodní politiky. Cílem je pomocí komparativního výzkumu odpovědět na výzkumné otázky, jak se liší stanovené cíle Evropské unie v oblasti obchodní politiky (plán) od skutečně naplněných (realita) a jaké kroky již byly k dosažení cílů podniknuty. Čerpáno je z koncepčního materiálu Global Europe-competing in the world, veřejného dění a z vyjádření odborníků k danému tématu. Stěžejní část práce analyzuje vzájemné obchodní vztahy s Ruskem, jako jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů a aktérem světové ekonomiky, s cílem vyšetřit jejich obchodní zájmy, spory a pozice.
|
|
|
EU - China relations
Ťažká, Andrea ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Diplomová práce analyzuje současné vztahy mezi EU a Čínou s důrazem na ekonomickou oblast spolupráce. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola rozebírá vnější vztahy obou aktérů uplatňované v regionu jihovýchodní Asie. Pozornost je v tomto rozboru věnovaná jak ekonomické, tak politické dimenzi. Druhá kapitola poskytuje náhled do vzájemných vztahů EU-Čína od 90. let do současnosti. Důraz je kladen na obchodní a investiční vztahy. Třetí kapitola je zhodnocením současného partnerství EU a Číny se zaměřením na dosažené úspěchy a také na problematické body, které zatím brzdí další rozvoj vzájemných vztahů.
|
|
| |
|
|
Vývoj ruské ekonomiky za vlády prezidenta Putina
Šnejdarová, Ilona ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
Cílem práce je charakterizovat vývoj ruské ekonomiky po roce 2000 a vliv Vladimíra Putina. V úvodu první kapitoly je stručně nastíněna situace před rokem 2000. Hlavní část se pak zabývá hodnocením makroekonomických ukazatelů, rozdělených podle funkčních období prezidenta Putina. Druhá kapitola se zabývá vztahy Ruska s EU a USA. Závěrečná část je zaměřena na vliv Pulina v roli premiéra země a na vyhlídky ruské ekonomiky.
|
|
|
Nový regionalismus ve vnějších vztazích Brazílie
Chvátalová, Kristýna ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřuji na analýzu vnějších vztahů Brazílie. Hlavním cílem je zjištění, s jakými státy nejvíce obchoduje a se kterými má uzavřené významné obchodní dohody a na základě výsledků tyto partnery porovnat. K dosažení tohoto cíle jsem využívala nejrůznějších statistik z oficiálních webových stránek organizací ALADI, Světové obchodní organizace - WTO, Konference pro obnovu a rozvoj - UNCTAD a ze stránek brazilského Ministerstva pro vývoj, průmysl a zahraniční obchod - Ministerio do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior.
|
host ::
RSS.